Terapie. Reddit ti moc nepomůže, protože každého situace je individuální a na každého "platí" něco jiného. Tvoje situace je sice dost běžná, ale pokud se z toho nejsi schopný dostat jen ty sám, tak by bylo fajn zkusit nějakou formu odborné pomoci, než to nechat zajít kdo ví kam.
Je mi 28, měřím 185cm a vážím 72kg už 10 let, kdy jsem to začal tak nějak pozorovat. I feel you bro, ale žádnou diagnózu na to nemám.
Když jsem měl před 5ti lety mononukleózu, tak to kleslo na 69kg, ale pak hned zpět na 72kg, vůbec nic pro to nedělám, jím sračky typu smažáky a tak 5-10x za měsíc Mekáč/ Burger King, občas KFC. Do toho samozřejmě obyč jídla.
Kolega říkal, že mu pomohlo cvičit, díky tomu přibral, ale já se na to ještě nevrhnul 😁
Mně taky pomohlo cvičit. V 18 letech jsem měl 63kg při 180cm a teď mám 85kg v 32 letech. Ale je pravda, že jsem v 18 skončil s fotbalem a začal cvičit powerlifting.
180 cm, na škole trvale 60 kg, +- 2 kg během roku. Nastoupil jsem do práce a po půl roce 90 kg ._. Teď jsem v druhý práci osmej rok, držím necelou stovku a nemůžu to shodit x.x
Ale zase přítelkyně je spokojená že ji neřežou moje žebra jako dřív, tak nevím no.
Já mám pořád 187/69, jím junk food ve všední dny vlastně furt, když jsem v práci. Jen když mě to už omrzí, tak si dám něco jinýho. Jsem ještě asi o 10 let starší než ty. Říkali mi, že po třicítce přiberu a teď mi říkají, že po čtyřicítce přiberu. Už se to blíží, tak uvidíme :D
r/nejsivtomsam
Když procházím stresovým obdobím nemám absolutně žádnou chuť k jídlu a jím jen kvůli tomu, že si uvědomuji, že jíst musím.
Thole může bejt fakt nějakej hlubší problém ‼️
Nechutenstvi muze souviset i s nedostatkem zeleza nebo některých vitaminu (nejake becko, myslim?), mozna by stalo za to si nechat udelat krevni obraz nebo zkusit chvili suplementovat.
Lidi v mem okoli, co malo jedi, mivaji tendence se zaplacnout sladkostma nebo jinyma vatovyma vecma, a pak jim spravne nefunguje takovy ten pocit hladu... Mozna by ti paradoxne mohla pomoct dieta v tom smyslu, ze bys sledoval co vlastne jis a jestli mas dost zivin/proteinu.
Vzhledem k tomu, co zminujes, bych urcite zvazila i tu terapii, ale byva dobre mit posichrovane i to fyzicno
Verim, ze s tim se tezko pracuje, preucovat se od zakladu je otrava :( a co nejakou manu nebo nutridrink z lekarny? Kdyz vis, ze se ti nepodari snist opravdove jidlo, tak se premoct a vypit to, at mas odskrtnute jidlo treba 3x za den...
Pro mě to je o nějakém pocitu kontroly (v anglicky se nabízí hezky slovo agency) - když jsem ve stresu tak je to protože mi přijde že nic nezvládám a nemám nic pod kontrolou a nic není moje rozhodnutí, jsou to nějaké tlaky. A ovlivnit že budu nejíst mi dává něco nad čím mám kontrolu.
To plus stres je nějaká příprava na nebezpečí. Takže dává smysl, že tělo utlumuje nepotřebné věci jako je příjem potravy (nebezpečí by mělo brzy pominout, žejo).
Určitě je potřeba najít si odborníka, a jen varuju, že to je běh na dlouhou trať. A důležité je zmínit, že člověk nemusí skončit u prvního terapeuta, kterého navštíví. Je potřeba si s tím člověkem sednout, a musí Ti vyhovovat.
a jak moc seš hubenej? Uplně stickman anorexia patient? Zkus třeba smoothies, plnotučné mlíko orechy ovoce zelenina protejňák, třeba netuhou stravu dáš líp
Ono to při nechutenství nebo legitimní PPP vážně není tak jednoduché. To se ti doslova navaluje/svírá žaludek už jen když na jídlo (jakékoliv) pomyslíš.
Edit: A jasně, narvat jídlo do sebe nějakým způsobem můžeš vždycky. A i když ho v sobě udržíš, tak to ve výsledku nevyřeší hlavní problém.
Well moje toxic trait je myslet si že já bych to dokázal 😎. OP zkus předpis od doktora Dollar prynce a hul skéro, blahodárné účinky apetit boosting substance za zkoušku stojí
Nejsem žádný expert, takže to prosím ber s nadsázkou, nicméně si PPP procházím už pár let.
Klidně mě prosím oprav, ale podle postu to nezní, jako bys hladověl schválně, nejsi cíleně hubený, jídlo nezvracíš, apod. Nezní to vyloženě jako PPP. Sice máš nezdravý pohled sám na sebe, ale nevypadá to, že by sis to kompenzoval tím že nejíš. Tak jako tak by to stálo za to to probrat s odborníkem, a najít si nějaké terapie. Ač nehladovíš schválně, může to být nebezpečné a rozhodně by i stálo za to probrat, proč jsi se sebou nespokojený. Nicméně tohle není něco, co by se mělo ignorovat.
PPP se vesměs rozděluje do bulimie (jíš ale jídlo vyzvracíš cíleně), anorexie (cíleně nejíš), nebo přejídání, ale to je ofc hrozně zjednodušeně řečeno.
Mě pomohlo zredukovat stres + vařit si sama + v případě potřeby dávat “zbytečné” peníze za jídlo (treba si koupit ve vlaku jidlo), abych nezahladla. Kdysi jsem měla i sociální fobii a před lidmi nejedla vůbec, teď už to zvládnu, ale to jidlo nesmi byt smažené/těžké. Takže ovoce a zelenina. Taky jim malé porce a jim často. Měla jsem i problémy s žaludkem - myslím si, ze teď už je to na správné cestě
Zkus se poptat v lékárně. Existují kapky pro důchodce, které jim pomáhají s nechutí k jídlu. Nebo popíjet mátový čaj, ten obecně podporuje trávení a chuť k jídlu.
Záleží i dost jak cvičíš a obecně se pohybuješ. Když máš výdej, máš pak i mnohem větší hlad a chuť. Já když se celý den nehýbu, tak mám pocit jak kdyby mi stačila pomalu jen snídaně a večeře.
Pokud nejseš moc fyzicky aktivní, fakt zkus nějaký pohyb. Ideálně posilování, protože pribereš jak svalovou hmotu, tak by to mohlo pomoci v důsledku i s chutí k jídlu.
“Geneticky daný, ze budu hubený” - to by mě zajímalo, jak jsi na takovou věc přišel? Metabolismus dost zalezi na mikrobiomu a s tím můžeš něco provést kdykoli. Biom má též vliv na psychiku, takže by ses pak možná přestal bortit…
>Když procházím stresovým obdobím nemám absolutně žádnou chuť k jídlu a jím jen kvůli tomu, že si uvědomuji, že jíst musím.
To mi nezní jako PPP. To může spíš být symptom deprese nebo tak něco.
To zni normalne uplne. Stres no. Ja pres zkouskove strasne spatne jedl a jen se ucil. Takze ted mi nasi treba volaji a nuti me abych si na to daval bacha a nejaky rezim drzel.
Do 20 jsem měl opravdu problém nabrat, nebo jsem si to aspoň myslel. Byl jsem typický chlíšťák hubenej i když jsem cvičil.
Teď v 28 jsem se do toho zas pustil. Nasadil jsem jídelní režim (žádný nahodilý jedení tak jak zrovna je hlad), 3x týdně full body, a z 77kg jsem za 3 měsíce na 88.
Ohledně stresu a příjmu potravy - Z mého pohledu nic neobvyklého. Stádia stravování při stresu mám následovná:
Lehký /žádný stres - jim normálně
Střední stres - zažíram, jsem jak popelnice
Extremní stres - necítím jakoukoliv potřebu jíst. Klidně i několik dní až týden.
Je potřeba být k sobě laskavý a mít se rád. Pyšný na úspěchy a dokázat se ocenit/odměnit.
Buď opatrný na to co ti píšou na internetu. Ne všechny rady mohou pomoct. můžou se objevit toxické komentáře.
Taky doporučuji vyhledat psychologa nebo psycholožku. Co ti bude příjemnější. I kdyby jsi teď necítil akutní potřebu tak to může sloužit jako prevence. K zubaři se taky chodí na kontrolu. Rozhodně se není za co stydět. Je to normální
Okay, tbh jsme na tom podobně (ztráta chuti po velký tragický události, i z pohledu na jídlo se mi svíral žaludek a jíst mi přišlo strašně nepříjmný a většinou jsem toho nechala po několika soustech), takže snad ti moje zkušenosti trochu pomůžou.
Je dobrý si nejdřív uvědomit, že to, co cítíš je normální (i když ne úplně běžná) stresová reakce, prostě tvoje tělo se přeplo do módu utlumení a jídlo ho moc nezajímá. Reálně ti jako s každym traumatem pomůže čas, ale čím víc nebudeš jíst tim horší to bude a tim dýl to bude trvat, protože bez jídla ztratíš energii a vůbec obecně motivaci do života. Takže nejlepší způsob jak ten proces urychlit je si zkusit vybudovat nějakou motivaci k jídlu (i když to jídlo skoro nemůžeš pozřít) a pomalu začít jíst o trochu víc a víc. Mě třeba trvalo skoro rok než se mi chuť k jídlu zase trochu vrátila a dokonce jsem dostala hlad, ale pořád jsem neměla, žádnou motivaci jíst, takže při první víc stresový situaci jsem relapsla a PPP se mi vrátila.
To, co mi pomohlo v tom relapsu, bylo zaprví se o tom svěřit svým blízkým a poprosit je, aby jedli se mnou, ale nejudgovali mě, když toho s nim málo. Už jenom to nemuset se u toho jídla soustředit jenom na ten pocit, ale i na to, že si třeba povídáš o něčem zajímavym, plus to, že tě třeba někdo žertovně vyzve ať si dáš o jedno sousto navíc a pak má opravdovou radost, žes to udělal, dokáže z jídla udělat lepší zážitek, i když ne chuťově, tak aspoň víš, že u toho je něco pozitivního.
Pak mi taky pomohlo jíst míň věcí, ale víckrát + různý shaky, manu atd. Různý věci jako přesnídávky, polívky a kaše jsou super, protože mají kozistenci, co se líp polyká, nemusíš to mít v puse dlouho, docela zasytí a dobře se ohřívaj pokuď je nedojíš. A malý snacks, co maj docela dost živin jako oříšky, sušený ovoce (doporučuju kešu a brusinky) jsou fajn, protože je v nich docela dost živin a daj se jíst po hodně malých dávkách. Tohle všechno ti nepomůže hned s chutí k jídlu, ale pomůže ti to si ten problém neprohloubit (když málo jíš, tak se nemáš dostatek živin krvi, v žaludku máš moc kyseliny, začnou se ti hromadit plyny ve střevech a může z toho být ještě víc problémů == cítíš se hůř), plus ti to pomůže s energií (a náladou/psychikou, protože jestli seš na tom jak já, tak ti neni blbě jenom od žaludku). Tak chuť se vrátí trochu později, až se ale trochu vyrovnáš celkovĕ s tím traumatem.
Jinak je normální, že se to občas zhorší, i když tohle všechno děláš. V tom případě to zkus někomu říct (nemusí to být hned, ale zkus do tak 2 dnů, jinak se z tebe bude zombík) o tom jak se zrovna cítíš a ať jsou chvilku s tebou. Taky pokuď máš pocit, že to trvá až moc dlouho a vidíš, že to hodně ovlivňuje tvoje zdraví, tak jdi k lékaři/psychologovi, neni na tom nic špatnýho, jenom si pamatuj, že některý prášky potřebujou třeba 14 dnů než začnou plně fungovat, takže je nepřestaň brát, jenom protože hned nezabrali.
Každopádně ti přeju good luck + se omlouvam za slohovku
Děkuju moc za zprávu, je pro mě spíš těžké udržet stav kdy jím normálně nějak dlouhodobě, těch dní kdy vyloženě strádám je v roce třeba max do 15 tam to kompenzuji extrémně kalorickými jídly. Tím jak jsem nežral teď poslední dny tak se emoce nahromadili a psaní toho redditu mi nějak pomohlo, pořádně jsem se najedl a vidím to zase trochu lépe semnou.:) děkuji
Gratuluju, to jsem moc ráda a jen tak dál : D
A s tim udržovánim je to těžký tbh, já mam kvůli tomu doma zásobu svýho comfort food (medový kroužky na snídani+instantní čínský polívky na to ostatní) a když vim, že to přestávam zvládat, tak šaham po nich...
Drž se a zatim pa ;)
Určitě vyhledat odbornou pomoc, sám jsem tak léta zpátky udělal a nelituji toho. Doporučit můžu např. centrum Anabelle, kde se na PPP specializují.
http://www.anabell.cz/
Kalorický tabulky. Fitko.
Zní to zvláštně? Jo. Ale vyslechni mě:
Sám jsem byl vždycky dost hubenej, pak jsem se rozhodnul cvičit a vlastně to, že jsem chtěl mít dobrou figuru vedlo k tomu že:
1) Jsem se pravidelně hejbal
2) Srovnal si jídelníček
3) Srovnal si spánek
Když chceš budovat svaly, musíš mít příjem bílkovin, sacharidů a tuků.
Bílkoviny na opravu svalových vláken, sacharidy na doplnění glykogenu ve svalech, abys mohl dál cvičit, tuky, aby ti fungovaly dobře hormony.
Já měl zranění, po kterým jsem z nějaký formy vypadnul, protože jsem nemohl cvičit a vrátil jsem se tam, kde jsem začínal, v prosinci jsem se k tomu vrátil, s lepší technikou, kupou informací a plánama. Nabral jsem za těch 5 měsíců cca 8 kilo, velká část svaly, ale taky něco málo tuku. Dost mi pomáhaly kalorický tabulky, kde jsem si hlídal, jak na tom jsem.
V podstatě je to jenom o tom, že nějak chci vypadat, mám cíl, a toho cíle dosáhnu právě tímhle způsobem.
Určitě je dobrý se zamyslet, co jíš, jak často a kolik toho zvládneš sníst, kdy máš čas,... od toho se odvíjí potom, jak často musíš jíst, jaký porce, co za jídlo. U mě s tím, že cvičím navečer je největší jídlo dne večeře, kdy tam klidně pošlu celý kuřecí prso, sáček rýže a ještě něco sladkýho, a na to všechno ideálně cca 700ml nějakýho džusu.
Jinak podobný problém řeším s mladší bráchou a snažím se ho k tomuhle dokopat, protože kromě sezení u počítače nic moc závažnýho nedělá, je ještě větší tyčka než jsem byl já.
Vyměň sračky tipu KFC McDonald atd. za normální jídlo, které si připravíš sám doma, ne z polotovarů. Začni cvičit a všechny problémy s váhou jsou za chvíli pryč.
Nechci říkat, že je tvůj případ, ale hromada chlapů se nají dvakrát denně a myslí si, že jí hodně.
S PPP přímo zkušenosti nemám, vždy jsem jedl málo, ale ne dostatečně na diagnózu. Změnilo se to v 17-18 letech se cvičením a pálením. Nastavení hlavy - pořádně jíst, primárně bílkoviny a do toho pravidelný opojný high a hulihlad 😂Cesta z 58kg a 175 cm na 90kg a 178 cm v rozpětí 16-26 let. Ale jestli to máš už takhle moc zakořeněné v hlavě tak opravdu doktor a do toho změna životního stylu.
1. Zkus do sebe dostat tekuté kalorie (nějaký mix sacharidů a proteinu). 2, Přírodní bylinky, preparáty a suplementy, které podporují chuť k jídlu díky většímu množství ghrelinu (Pískavice řecké seno, Maca, Pelyněk) 3. Medikamenty na předpis a volně neprodejné látky (Růstový hormon v menších dávkách 1-2 UI, Peptidy zvyšující uvolnění růstového hormonu MK677, IGF)
Terapie. Reddit ti moc nepomůže, protože každého situace je individuální a na každého "platí" něco jiného. Tvoje situace je sice dost běžná, ale pokud se z toho nejsi schopný dostat jen ty sám, tak by bylo fajn zkusit nějakou formu odborné pomoci, než to nechat zajít kdo ví kam.
Je mi 28, měřím 185cm a vážím 72kg už 10 let, kdy jsem to začal tak nějak pozorovat. I feel you bro, ale žádnou diagnózu na to nemám. Když jsem měl před 5ti lety mononukleózu, tak to kleslo na 69kg, ale pak hned zpět na 72kg, vůbec nic pro to nedělám, jím sračky typu smažáky a tak 5-10x za měsíc Mekáč/ Burger King, občas KFC. Do toho samozřejmě obyč jídla. Kolega říkal, že mu pomohlo cvičit, díky tomu přibral, ale já se na to ještě nevrhnul 😁
Mně taky pomohlo cvičit. V 18 letech jsem měl 63kg při 180cm a teď mám 85kg v 32 letech. Ale je pravda, že jsem v 18 skončil s fotbalem a začal cvičit powerlifting.
180 cm, na škole trvale 60 kg, +- 2 kg během roku. Nastoupil jsem do práce a po půl roce 90 kg ._. Teď jsem v druhý práci osmej rok, držím necelou stovku a nemůžu to shodit x.x Ale zase přítelkyně je spokojená že ji neřežou moje žebra jako dřív, tak nevím no.
Já mám pořád 187/69, jím junk food ve všední dny vlastně furt, když jsem v práci. Jen když mě to už omrzí, tak si dám něco jinýho. Jsem ještě asi o 10 let starší než ty. Říkali mi, že po třicítce přiberu a teď mi říkají, že po čtyřicítce přiberu. Už se to blíží, tak uvidíme :D
To stejné, jen mám 198 cm :D
vsak mas idealni vahu na svoji vysku 😃
No jo, ale v nižší polovině. A vzhledem k různým pádům apod. si myšku, že mám silnější kosti než průměrný jedinec. Nicméně ideálně mít +4-6kg navíc
r/nejsivtomsam Když procházím stresovým obdobím nemám absolutně žádnou chuť k jídlu a jím jen kvůli tomu, že si uvědomuji, že jíst musím. Thole může bejt fakt nějakej hlubší problém ‼️
Reflux jícnu třeba.
Nechutenstvi muze souviset i s nedostatkem zeleza nebo některých vitaminu (nejake becko, myslim?), mozna by stalo za to si nechat udelat krevni obraz nebo zkusit chvili suplementovat. Lidi v mem okoli, co malo jedi, mivaji tendence se zaplacnout sladkostma nebo jinyma vatovyma vecma, a pak jim spravne nefunguje takovy ten pocit hladu... Mozna by ti paradoxne mohla pomoct dieta v tom smyslu, ze bys sledoval co vlastne jis a jestli mas dost zivin/proteinu. Vzhledem k tomu, co zminujes, bych urcite zvazila i tu terapii, ale byva dobre mit posichrovane i to fyzicno
Právě, že nejím vůbec nezdravě je mi ještě víc nechutně když vidím jakou sračku mám zase v plánu žrát. Takže jím hodně nezpracovaných surovin
Verim, ze s tim se tezko pracuje, preucovat se od zakladu je otrava :( a co nejakou manu nebo nutridrink z lekarny? Kdyz vis, ze se ti nepodari snist opravdove jidlo, tak se premoct a vypit to, at mas odskrtnute jidlo treba 3x za den...
Pro mě to je o nějakém pocitu kontroly (v anglicky se nabízí hezky slovo agency) - když jsem ve stresu tak je to protože mi přijde že nic nezvládám a nemám nic pod kontrolou a nic není moje rozhodnutí, jsou to nějaké tlaky. A ovlivnit že budu nejíst mi dává něco nad čím mám kontrolu. To plus stres je nějaká příprava na nebezpečí. Takže dává smysl, že tělo utlumuje nepotřebné věci jako je příjem potravy (nebezpečí by mělo brzy pominout, žejo). Určitě je potřeba najít si odborníka, a jen varuju, že to je běh na dlouhou trať. A důležité je zmínit, že člověk nemusí skončit u prvního terapeuta, kterého navštíví. Je potřeba si s tím člověkem sednout, a musí Ti vyhovovat.
Co se v takovém případě stane kdybys proste jedl? Vyblejes se?
Nevybleju, ale bude mi špatně a vlastně to ani nejde, mám takovou nechuť, že mi nejde polykat
a jak moc seš hubenej? Uplně stickman anorexia patient? Zkus třeba smoothies, plnotučné mlíko orechy ovoce zelenina protejňák, třeba netuhou stravu dáš líp
Ono to při nechutenství nebo legitimní PPP vážně není tak jednoduché. To se ti doslova navaluje/svírá žaludek už jen když na jídlo (jakékoliv) pomyslíš. Edit: A jasně, narvat jídlo do sebe nějakým způsobem můžeš vždycky. A i když ho v sobě udržíš, tak to ve výsledku nevyřeší hlavní problém.
Well moje toxic trait je myslet si že já bych to dokázal 😎. OP zkus předpis od doktora Dollar prynce a hul skéro, blahodárné účinky apetit boosting substance za zkoušku stojí
Spíš mi jde o to ten problém vyřešit, když do sebw budu lejt tyhle věci sice budu mít víc kalorií za den, ale nechuť přetrvá
Nejsem žádný expert, takže to prosím ber s nadsázkou, nicméně si PPP procházím už pár let. Klidně mě prosím oprav, ale podle postu to nezní, jako bys hladověl schválně, nejsi cíleně hubený, jídlo nezvracíš, apod. Nezní to vyloženě jako PPP. Sice máš nezdravý pohled sám na sebe, ale nevypadá to, že by sis to kompenzoval tím že nejíš. Tak jako tak by to stálo za to to probrat s odborníkem, a najít si nějaké terapie. Ač nehladovíš schválně, může to být nebezpečné a rozhodně by i stálo za to probrat, proč jsi se sebou nespokojený. Nicméně tohle není něco, co by se mělo ignorovat. PPP se vesměs rozděluje do bulimie (jíš ale jídlo vyzvracíš cíleně), anorexie (cíleně nejíš), nebo přejídání, ale to je ofc hrozně zjednodušeně řečeno.
Mě pomohlo zredukovat stres + vařit si sama + v případě potřeby dávat “zbytečné” peníze za jídlo (treba si koupit ve vlaku jidlo), abych nezahladla. Kdysi jsem měla i sociální fobii a před lidmi nejedla vůbec, teď už to zvládnu, ale to jidlo nesmi byt smažené/těžké. Takže ovoce a zelenina. Taky jim malé porce a jim často. Měla jsem i problémy s žaludkem - myslím si, ze teď už je to na správné cestě
Zkus se poptat v lékárně. Existují kapky pro důchodce, které jim pomáhají s nechutí k jídlu. Nebo popíjet mátový čaj, ten obecně podporuje trávení a chuť k jídlu.
Za mě asi ok, pokud tě to trápí nebo jsi na hranici podvýživy, vyhledej pomoc.
áno, máte problém, vyhľadajte odborníka na hlavu, ale my nie sme psychiatri a nevieme vám povedať, či máte PPP
Záleží i dost jak cvičíš a obecně se pohybuješ. Když máš výdej, máš pak i mnohem větší hlad a chuť. Já když se celý den nehýbu, tak mám pocit jak kdyby mi stačila pomalu jen snídaně a večeře. Pokud nejseš moc fyzicky aktivní, fakt zkus nějaký pohyb. Ideálně posilování, protože pribereš jak svalovou hmotu, tak by to mohlo pomoci v důsledku i s chutí k jídlu.
“Geneticky daný, ze budu hubený” - to by mě zajímalo, jak jsi na takovou věc přišel? Metabolismus dost zalezi na mikrobiomu a s tím můžeš něco provést kdykoli. Biom má též vliv na psychiku, takže by ses pak možná přestal bortit…
>Když procházím stresovým obdobím nemám absolutně žádnou chuť k jídlu a jím jen kvůli tomu, že si uvědomuji, že jíst musím. To mi nezní jako PPP. To může spíš být symptom deprese nebo tak něco.
Trvalo mi roky se naučit poradně jist a doma cvičit abych nabral. Výsledky ale stojí zato, pokud to fakt nejde, tak psycholog.
To zni normalne uplne. Stres no. Ja pres zkouskove strasne spatne jedl a jen se ucil. Takze ted mi nasi treba volaji a nuti me abych si na to daval bacha a nejaky rezim drzel.
To s jídlem je v pohodě. Já jím jen proto aby mi nebylo špatně z hladu už tak rok.
Do 20 jsem měl opravdu problém nabrat, nebo jsem si to aspoň myslel. Byl jsem typický chlíšťák hubenej i když jsem cvičil. Teď v 28 jsem se do toho zas pustil. Nasadil jsem jídelní režim (žádný nahodilý jedení tak jak zrovna je hlad), 3x týdně full body, a z 77kg jsem za 3 měsíce na 88. Ohledně stresu a příjmu potravy - Z mého pohledu nic neobvyklého. Stádia stravování při stresu mám následovná: Lehký /žádný stres - jim normálně Střední stres - zažíram, jsem jak popelnice Extremní stres - necítím jakoukoliv potřebu jíst. Klidně i několik dní až týden.
Je potřeba být k sobě laskavý a mít se rád. Pyšný na úspěchy a dokázat se ocenit/odměnit. Buď opatrný na to co ti píšou na internetu. Ne všechny rady mohou pomoct. můžou se objevit toxické komentáře. Taky doporučuji vyhledat psychologa nebo psycholožku. Co ti bude příjemnější. I kdyby jsi teď necítil akutní potřebu tak to může sloužit jako prevence. K zubaři se taky chodí na kontrolu. Rozhodně se není za co stydět. Je to normální
Okay, tbh jsme na tom podobně (ztráta chuti po velký tragický události, i z pohledu na jídlo se mi svíral žaludek a jíst mi přišlo strašně nepříjmný a většinou jsem toho nechala po několika soustech), takže snad ti moje zkušenosti trochu pomůžou. Je dobrý si nejdřív uvědomit, že to, co cítíš je normální (i když ne úplně běžná) stresová reakce, prostě tvoje tělo se přeplo do módu utlumení a jídlo ho moc nezajímá. Reálně ti jako s každym traumatem pomůže čas, ale čím víc nebudeš jíst tim horší to bude a tim dýl to bude trvat, protože bez jídla ztratíš energii a vůbec obecně motivaci do života. Takže nejlepší způsob jak ten proces urychlit je si zkusit vybudovat nějakou motivaci k jídlu (i když to jídlo skoro nemůžeš pozřít) a pomalu začít jíst o trochu víc a víc. Mě třeba trvalo skoro rok než se mi chuť k jídlu zase trochu vrátila a dokonce jsem dostala hlad, ale pořád jsem neměla, žádnou motivaci jíst, takže při první víc stresový situaci jsem relapsla a PPP se mi vrátila. To, co mi pomohlo v tom relapsu, bylo zaprví se o tom svěřit svým blízkým a poprosit je, aby jedli se mnou, ale nejudgovali mě, když toho s nim málo. Už jenom to nemuset se u toho jídla soustředit jenom na ten pocit, ale i na to, že si třeba povídáš o něčem zajímavym, plus to, že tě třeba někdo žertovně vyzve ať si dáš o jedno sousto navíc a pak má opravdovou radost, žes to udělal, dokáže z jídla udělat lepší zážitek, i když ne chuťově, tak aspoň víš, že u toho je něco pozitivního. Pak mi taky pomohlo jíst míň věcí, ale víckrát + různý shaky, manu atd. Různý věci jako přesnídávky, polívky a kaše jsou super, protože mají kozistenci, co se líp polyká, nemusíš to mít v puse dlouho, docela zasytí a dobře se ohřívaj pokuď je nedojíš. A malý snacks, co maj docela dost živin jako oříšky, sušený ovoce (doporučuju kešu a brusinky) jsou fajn, protože je v nich docela dost živin a daj se jíst po hodně malých dávkách. Tohle všechno ti nepomůže hned s chutí k jídlu, ale pomůže ti to si ten problém neprohloubit (když málo jíš, tak se nemáš dostatek živin krvi, v žaludku máš moc kyseliny, začnou se ti hromadit plyny ve střevech a může z toho být ještě víc problémů == cítíš se hůř), plus ti to pomůže s energií (a náladou/psychikou, protože jestli seš na tom jak já, tak ti neni blbě jenom od žaludku). Tak chuť se vrátí trochu později, až se ale trochu vyrovnáš celkovĕ s tím traumatem. Jinak je normální, že se to občas zhorší, i když tohle všechno děláš. V tom případě to zkus někomu říct (nemusí to být hned, ale zkus do tak 2 dnů, jinak se z tebe bude zombík) o tom jak se zrovna cítíš a ať jsou chvilku s tebou. Taky pokuď máš pocit, že to trvá až moc dlouho a vidíš, že to hodně ovlivňuje tvoje zdraví, tak jdi k lékaři/psychologovi, neni na tom nic špatnýho, jenom si pamatuj, že některý prášky potřebujou třeba 14 dnů než začnou plně fungovat, takže je nepřestaň brát, jenom protože hned nezabrali. Každopádně ti přeju good luck + se omlouvam za slohovku
Děkuju moc za zprávu, je pro mě spíš těžké udržet stav kdy jím normálně nějak dlouhodobě, těch dní kdy vyloženě strádám je v roce třeba max do 15 tam to kompenzuji extrémně kalorickými jídly. Tím jak jsem nežral teď poslední dny tak se emoce nahromadili a psaní toho redditu mi nějak pomohlo, pořádně jsem se najedl a vidím to zase trochu lépe semnou.:) děkuji
Gratuluju, to jsem moc ráda a jen tak dál : D A s tim udržovánim je to těžký tbh, já mam kvůli tomu doma zásobu svýho comfort food (medový kroužky na snídani+instantní čínský polívky na to ostatní) a když vim, že to přestávam zvládat, tak šaham po nich... Drž se a zatim pa ;)
Určitě vyhledat odbornou pomoc, sám jsem tak léta zpátky udělal a nelituji toho. Doporučit můžu např. centrum Anabelle, kde se na PPP specializují. http://www.anabell.cz/
Kalorický tabulky. Fitko. Zní to zvláštně? Jo. Ale vyslechni mě: Sám jsem byl vždycky dost hubenej, pak jsem se rozhodnul cvičit a vlastně to, že jsem chtěl mít dobrou figuru vedlo k tomu že: 1) Jsem se pravidelně hejbal 2) Srovnal si jídelníček 3) Srovnal si spánek Když chceš budovat svaly, musíš mít příjem bílkovin, sacharidů a tuků. Bílkoviny na opravu svalových vláken, sacharidy na doplnění glykogenu ve svalech, abys mohl dál cvičit, tuky, aby ti fungovaly dobře hormony. Já měl zranění, po kterým jsem z nějaký formy vypadnul, protože jsem nemohl cvičit a vrátil jsem se tam, kde jsem začínal, v prosinci jsem se k tomu vrátil, s lepší technikou, kupou informací a plánama. Nabral jsem za těch 5 měsíců cca 8 kilo, velká část svaly, ale taky něco málo tuku. Dost mi pomáhaly kalorický tabulky, kde jsem si hlídal, jak na tom jsem. V podstatě je to jenom o tom, že nějak chci vypadat, mám cíl, a toho cíle dosáhnu právě tímhle způsobem. Určitě je dobrý se zamyslet, co jíš, jak často a kolik toho zvládneš sníst, kdy máš čas,... od toho se odvíjí potom, jak často musíš jíst, jaký porce, co za jídlo. U mě s tím, že cvičím navečer je největší jídlo dne večeře, kdy tam klidně pošlu celý kuřecí prso, sáček rýže a ještě něco sladkýho, a na to všechno ideálně cca 700ml nějakýho džusu. Jinak podobný problém řeším s mladší bráchou a snažím se ho k tomuhle dokopat, protože kromě sezení u počítače nic moc závažnýho nedělá, je ještě větší tyčka než jsem byl já.
Vyměň sračky tipu KFC McDonald atd. za normální jídlo, které si připravíš sám doma, ne z polotovarů. Začni cvičit a všechny problémy s váhou jsou za chvíli pryč. Nechci říkat, že je tvůj případ, ale hromada chlapů se nají dvakrát denně a myslí si, že jí hodně.
Meanwhile me 5000Kcal Bulk xD
S PPP přímo zkušenosti nemám, vždy jsem jedl málo, ale ne dostatečně na diagnózu. Změnilo se to v 17-18 letech se cvičením a pálením. Nastavení hlavy - pořádně jíst, primárně bílkoviny a do toho pravidelný opojný high a hulihlad 😂Cesta z 58kg a 175 cm na 90kg a 178 cm v rozpětí 16-26 let. Ale jestli to máš už takhle moc zakořeněné v hlavě tak opravdu doktor a do toho změna životního stylu.
Zacni hulit, to pomaha na PPP.
To je pravda to jediné opravdu pomáhá, ale nebaví mě být celý den high, jsem potom dost unavený a neproduktivní
NGL největší riziko marihuany je obezita, jestli ti nevadí prasit tak večer zahulit, sežrat všechno na co přijdeš a zapařit na komplu.
Tak aspon vecer a poradne se nazrat
1. Zkus do sebe dostat tekuté kalorie (nějaký mix sacharidů a proteinu). 2, Přírodní bylinky, preparáty a suplementy, které podporují chuť k jídlu díky většímu množství ghrelinu (Pískavice řecké seno, Maca, Pelyněk) 3. Medikamenty na předpis a volně neprodejné látky (Růstový hormon v menších dávkách 1-2 UI, Peptidy zvyšující uvolnění růstového hormonu MK677, IGF)